Smrt
Smrt
Kolikrát dotkne se tě smrt...
Kolikrát křídlem pohladí tě?
Od chvilky početí
až po žlutou hlinitou drť
Kolikrát zahlédlas´ jí
tak blízko až zamrazí tě...
Kolikrát vezme si smrt
to co máš nejraději...
vezme ti blízké
vezme ti dítě
a na tvém srdci
si označí tě
Ale nechá tě žít!!!!!!!
Život pak přikládá lístky jitrocele,
láska pak fouká do bolavých ran
a věří v zahojení...
nevěříš v boha , věříš na přátele...
a jestli bůh byl,
tak proč už není?!
...jestli odeženou hejna černých vran
úsměv se vrátí
...dáš se na modlení???
...Je to jen na chvilku
na chvilku klidnou
jako by hladina žití
ustrnula a v mraků běl
a v míru slunce plulo...
než slzy ti oschnou,
smrt se připomene...
snad aby nám neotrnulo...
snad aby nám život nezevšedněl.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
...jsem trochu nejistá, když ve své velké lásce, kterou prožíváš, píšeš o smrti, snad je to právě proto...
čím by byl život bez smrti...ona mu dodává závažnosti, důležitosti, důstojnosti, významu a nekonečných výhledů
31.01.2009 00:17:00 | Lota
smrt je ničím..
dokud život dýchá..
a přeci přijde ke slovu..
žijme tedy..
30.01.2009 22:56:00 | Bean
je šedivě šedá, černobílý film proti ní hýří barvami... doba po ní... pro mámu, co ztratí dítě beznaděj je pak denní chleba... dokud andělé se nesletí, aby vynesli ji nad trápení samo... rýhy v duši fyzicky bolí, nikdy zcela nezmizí, to můžou třebas i sít řepku v poli... miluju tě.
30.01.2009 22:50:00 | Žqáry
