Pták

Anotace: Vzpomínka

Již letí pták, tam k novému městu,
a klidný se zdá jeho let.
A přece má jen tu jedinou cestu,
aby pozměnil celý svět.

Křídla jeho jsou pokryta kovem,
byť by měl, tak necítí strach.
není dravec a neživí se lovem,
a přesto se z něj stane vrah.

Roste u vody
pár betonových květů,
v nich spousta brouků vegetí,
přímo národy
z několika světů
jsou skryty v daném okvětí.

Louka vstává do slunného rána
a z vlčích máků voní pyl,
ta vůně bude ohněm rozmetána,
aby z ní snad vánek nezbyl.

Již vidí v dálce ty dva šedé pruty,
z kterých se stane brzy vích.*
A pták se blíží pevně rozhodnutý,
byť by měl plakat - v tváři smích!

Roste u vody
pár betonových květů
v nich spousta brouků vegetí
Přímo národy
z několika světů
jsou skryty v daném okvětí

Hlava vráží do okvětních listů.
Květ se otřásl, uvad pak.
Vyplnil se plán cizích teroristů,
byť mrtvý zůstal i ten pták.

Že za ním letěl druhý, dnes víme,
jenž stejně jako první vzplál
A budou další? To již netušíme.
Nikdo neví co přijde dál!

*vích=pochodeň