Deprese ...

Vesmírné dálavy,
rvou si mě na kusy.
v hlavě mi promítaj,
zaniklé opusy ...

Nepoznán procházím,
do zahrad snění,
život mi utíká,
nic se nezmění

Tak radši přiložím,
raketu k zápěstí,
a jedním škubnutím,
vzdálím se neštěstí.

Pomalu odcházím
do dálav Vesmíru,
zkoumat ho ...
zblízka jen ...
...
.
A už se nevrátím ...