Kolik sil by stálo
Naplnit duši alespoň málo
Neb ta prázdnota ničí
Nechci nic víc než cítit
Bolest svou v srdci zničit
Neb ta bolest ve mě křičí
Seber se, říkám si
Pokoj však nedám si
Dál poslouchám sliby prázdné
Zmatená svým chováním
Jen sebe k šílenství doháním
A to šílenství bortí vše krásné
Nemá smysl o něčem snít
Snad jen ta víra mi pomůže žít
Že ještě přijdou lepší časy
Moje duše klidu nemá
Z úst se derou slova němá
A slzy spalují moje řasy