Sedíš na svém místě
Tváříš se tak jistě, sebejistě
Pozoruješ okolí
Už tě nic nebolí
V dáli moře se vlní
A tvé srdce se plní
Vzpomínkami
Jsme ztracená generace
Už není žádná motivace
Žijeme a umíráme
Ale soucit nehledáme
Všechna tajná přání
Nás vždy zraní
Tak jak lhaní
Jak čas plyne dál
Zjišťuješ to, čeho ses bál
A tvé oči plakaly
Protože to neznaly
Její úsměv byl smyslem tvého života
A teď jenom sedíš a vzpomínáš
V samotě umíráš
Každý smutek a každá bolest a utrpení v životě má svůj smysl a význam. Pomáhá ti to zamyslet se, uvědomit si něco a duševně povyrůst. Kdyby byli všichni pořád šťastni a bez problémů, možná by to byla nakonec i nuda, ne? (=
11.10.2005 21:20:00 | Ahimsa