Já zůstala jsem sama

Je temná noc, a bohužel ne tichá,
já přesto zůstala jsem sama na kopci stát.
Za svojí nerozvážnost byla jsem teď bitá,
a vítr nepřestává ke mně zoufalý křik vát.

Chtěla jsem, ach, tolik jsem chtěla, abychom bojovali,
teď nepřestává ke mně ten strašlivý křik znít,
teď jako bychom na pranýři stáli
a nepřítel se nás chystá stít.

Nezbyl už nikdo z milovaných,
zůstala jenom temnota.
Zabili všechny, všechny z mých drahých
a v duši mé je prázdnota.

Už si jdou pro mě vítězové,
nepřátelé a vítězi.
Mé vojsko porubali celé.
Nepřátelé - vrazi.

Vedou mě pryč z bojového pole
a já vím, že na mě smíchy zuby cení.
Na poražené čekají už jen hole,
hole a předlouhé tlení.

Zbijí mě, zbijí a pokoří,
pak přijde ke mně tmy dáma.
Mé tělo plamenem zahoří.
Dnes já zůstala jsem sama.