Anotace: *Strach je základ všech negativních emocí* I když zrovna teď nic takového necítím ani neprožívám, tahle báseň prostě tak nějak sama přišla (=
Sbírka: Vesmírné divadlo
Potemnělý přístav, kde moře se snaží
na pevninu vyjít a mě si vzít
Jen síla Měsíce, ta mu to kazí
Beze mě však nechce odejít
Město má závoj nejčernější noci
Beze stop zmizelo vše co bylo živé
V loužích se třpytí odraz bezmoci
Každá z nich čeká na to, co příjde
Ze stoky line se pach této doby
Stará branka vrže - snaží se příst
Sedám si znaveně na mokré schody
Město mě dostalo, nemám co říct
To není město. Je to můj strach
Však on není ve mně, ale já v něm
Mříže jsou ve dveřích i na oknách
Každou ulicí jsem zde uvězněn
22.10.2005 16:28:00 Janika
je to tak realistické až mám husí kůži, naprosto jsi mě uvedla do toho města, při čtení jsem myslela že tam jsem. Dost dobrý!!
15.10.2005 16:19:00 Ollie
Další působivá báseň... Moc krásně jsi to popsal, dýchá z toho ta temná atmosféra... Je to prostě úžasné! (samozřejmě za sto =o)
14.10.2005 15:47:00 Cecilka
Strach... snad jsme si ho vymysleli,
abychom nebyli jen šťastní, spokojení...
je to jen myšlenka, která se vždy dá změnit,
však k tomu třeba je trénink a posílení ;o)))
Nádherně napsáno!!! Ta emoce je přesně taková!!!
Špica!!!
13.10.2005 15:31:00 Sunny
Strach dokáže hnát kupředu, dá nám pochopit i pevně skryté emoce, které by se jinak na povrch nedostaly. Taky se tam někdy cítím. Líbí se mi, moc
10.10.2005 11:04:00 Mourek
Že od něčeho tady byla inspirace
vidím jasně.
Temnotu i strach jsi popsal krásně.
Ať to nikdy prožívat nemusíš.
09.10.2005 14:10:00 Písnička
I když není Tvůj, je hezký a zřetelně popsaný, jen máš překlep ve slově příst.
09.10.2005 13:44:00 Ahimsa
K téhle básni mně inspiroval, jeden krátký animovaný film, který byl dnes na čt2 v nějakém tom pořadu o animovaných filmech (((= Není to můj pocit...