Anotace: *Strach je základ všech negativních emocí* I když zrovna teď nic takového necítím ani neprožívám, tahle báseň prostě tak nějak sama přišla (=
Sbírka: Vesmírné divadlo
Potemnělý přístav, kde moře se snaží
na pevninu vyjít a mě si vzít
Jen síla Měsíce, ta mu to kazí
Beze mě však nechce odejít
Město má závoj nejčernější noci
Beze stop zmizelo vše co bylo živé
V loužích se třpytí odraz bezmoci
Každá z nich čeká na to, co příjde
Ze stoky line se pach této doby
Stará branka vrže - snaží se příst
Sedám si znaveně na mokré schody
Město mě dostalo, nemám co říct
To není město. Je to můj strach
Však on není ve mně, ale já v něm
Mříže jsou ve dveřích i na oknách
Každou ulicí jsem zde uvězněn
je to tak realistické až mám husí kůži, naprosto jsi mě uvedla do toho města, při čtení jsem myslela že tam jsem. Dost dobrý!!
22.10.2005 16:28:00 | Janika
Další působivá báseň... Moc krásně jsi to popsal, dýchá z toho ta temná atmosféra... Je to prostě úžasné! (samozřejmě za sto =o)
15.10.2005 16:19:00 | Ollie
Strach... snad jsme si ho vymysleli,
abychom nebyli jen šťastní, spokojení...
je to jen myšlenka, která se vždy dá změnit,
však k tomu třeba je trénink a posílení ;o)))
Nádherně napsáno!!! Ta emoce je přesně taková!!!
Špica!!!
14.10.2005 15:47:00 | Cecilka
Strach dokáže hnát kupředu, dá nám pochopit i pevně skryté emoce, které by se jinak na povrch nedostaly. Taky se tam někdy cítím. Líbí se mi, moc
13.10.2005 15:31:00 | Sunny
Někdy se v něčem podobném vidím, jen jsem to neuměla tak krásně popsat...
10.10.2005 11:14:00 | Krtica
Že od něčeho tady byla inspirace
vidím jasně.
Temnotu i strach jsi popsal krásně.
Ať to nikdy prožívat nemusíš.
10.10.2005 11:04:00 | Mourek
I když není Tvůj, je hezký a zřetelně popsaný, jen máš překlep ve slově příst.
09.10.2005 14:10:00 | Písnička
K téhle básni mně inspiroval, jeden krátký animovaný film, který byl dnes na čt2 v nějakém tom pořadu o animovaných filmech (((= Není to můj pocit...
09.10.2005 13:44:00 | Ahimsa