nepopsaný list
nese jen otisk tvého dechu
čas sypeš beze spěchu
do všech známých míst
rozhodnutí
ukryté v slze tvých očí
bez objetí
co si chceš počít
tak sám
zavíráš okna
tmou se oblékáš
prázdnotu večeříš
mnoha slovy mlčíš
a sůl vtíráš
do svých ran
ztrácíš se v sobě
oslepený
marně ti cesty
tlučou na dveře
neotvíráš
unavený
nepopsaný list
zmačkaný v dlani
cos nechtěl číst
pomalu míjí
doba milování
...
Závěr mne chytl za srdce. Docela hodně smutné, pocitové a bolavé dílko... alespoň pro mě. Možno je to tím, že jsou jisté věci, blízká minulost, co ještě zdaleka neodešla... neměla bych se toliko procházet mezi řádky.
29.03.2009 18:35:00 | NikitaNikaT.