Je zvláštní

Anotace: Zase jsem nebyla ve své kůži

Sbírka: Básničky obyčejného člověka

Je zvláštní

--------------------------------------------------------------------------------

...býti s lidmi a přesto v duši sám.
Nejistý pocit ze samoty mívávám.

Všude je hluk a ve mě ticho pusté.
Je hlasité a v myšlenkách mi dělá mraky husté.

Kam schovati se můžu?
Snad sama sobě brzy pomůžu.

Nač je mi člověk blízký, jenž sedí blízko mě.
Je tak blízko, sotva na dotek a přesto je beze mě.

Myšlenkami jsem dutá jako stará lípa.
Jen chvílemi v mlčení svědomí jako ptáček pípá.

A pak utichá a všude je ticho.

Nebo je to snad jen zdání?

Je snad svědomí živější než já samotná?
Zdá se, že ano, že svůj vlastní svět má.

Žije si svým životem bez mé vůle a patří mu mě samotné půl.
Někdy se cítím jak osamocený v plotě dřevěný kůl.

Nebo snad kůl v srdci?
Možná...
Snad...

To už se nikdy nedovím.
A důvody mé samoty?
Sama sobě nepovím.