Anotace: ze snů
Jak pavouk v sobě sítě spřádám,
do nich se pak víc zamotávám,
Vím, tolik bych si přál věřit,
v nesplnitelný sny,
dobro v sobě tvořit, štěstím,
naplnit dny.
Nejen sobě.
Ale mám moc strach,
strach z toho něco cítit,
tak obracím se v prach,
nechávám se pohltit.
Je to jen jed, co koluje mi v žilách,
a ty falešný představy,
srdce mi bije na poplach,
jak představím si blízkost postavy.
Už nevím jak štěstí chutná,
samota je víc než nutná,
se mnou už víc žádná růže,
nevykvete...
je to hezky napsane, jinak souhlasim s komentari, ktere tady jsou, zivot mas pred sebou...
04.03.2009 13:52:00 | strašidýlko-střapatý
nekecej a snaž se =P já jsem největší strašpytel na světě.. takže ty už se nemáš čeho bát, protože z toho mám strach místo tebe ;)
04.03.2009 05:02:00 | dream in emptiness
když takové lkaní čtu, chce se mi tě vzít jak malé mimčo na klín a houpat a říkat takové ty sladké šišlave věci
píšeš že máš 20let,
máš celý život před sebou
doufám, že si ho nepokazíš
03.03.2009 22:42:00 | Romana Šamanka Ladyloba