Pro lásku věčnou
zrádně nekonečnou
promrznout na kost.
Není to marnost?
S vůlí svou v pravdě neochvějnou
dosáhnout cti zadost.
Přesto stíhá mě marnost.
Prožitek smutku
v mé vnitřní krajině zármutku
falše je prost.
I to je marnost?
Ze strachu sejít z cesty
těžce bloudit v neštěstí
vracet se zpět působí zlost.
Ach ta marnost!
Posedlá touha chtění..
Nekonečná zasněnost
v lidském dění.
Posedlost.