Procházka noční krajinou
Ji dělá tak nevinou
Ale pravdu o ní znám
A teď ji řeknu Vám
Nebudete se bát
A já Vám nebudu lhát
Je to děvka, jak ten cit
Nechtěl jsem s ní být
On mně k tomu donutil
Pozdě jsem se obudil
Byla jenom velký lhář
Pozdě jsem spatřil její pravou tvář
Od té doby lžu jako ony
Od té doby mám takové sklony
Upadl jsem hodně nízko
Bohužel jsem takový, víš
Přátele blízko
Nepřátele ještě blíž!
Teď momentálně, doufám, že jsem si tu pravou lasečku jak píšeš už konečně našel, ale nemůžu říkat... to všechno ukáže čas.
23.10.2005 09:52:00 | D.Angel
To si piš, že se to ještě stane, i když by nemuselo, protože to jsou opravdu bolestivé rány, které se mocinky dlouho hojí, tedy u mě určitě.. Tak ale stejně Ti můžu držet pěstičky, ať není potřeba se z ničeho otřepávat a Ty už si nadeš tu pravou lásečku, protože i to se vlastně může stát!
22.10.2005 23:51:00 | Seatka
Otřepal jsem se, šel jsem dál, už se to stalo párkrat, a asi se to ještě párkrat stane, to co píši vyjadřuje momentální stav a pocity.
22.10.2005 21:14:00 | D.Angel
Člověk je ovlivňovan už od malička. A bude ovlivňovan až do své smrti...
13.10.2005 19:07:00 | D.Angel
Smutné,ale člověk se nesmí nechat jen tak někým ovlivnit.Básnička ale suprová
13.10.2005 19:06:00 | Sawati