Umírám z těch tvých lží,
umírám z pocitu samoty.
Umírám když bojím se mříží,
umírám z té mojí slepoty.
Bojím se těch zrádných slov,
co vypouštíš ty z úst.
Bojím se těch zrádných míst,
kde nemůže živé růst.
Bojím se tvých slibů,
když vím že je nesplníš.
Bojím se své žiletky,
když k šílenství mě doháníš.
Bojím se dotyků,
které dřív krásné byly.
Bojím se kamínků na mé cestě k cíly,
který přichází teď bez čekání,
Proti němu něco ve mě ale stále se brání.
Taky bych se malinko bál :)
Když se člověk ohlédne po tom jak bylo...vždycky mu dojde že nějaké ''líp" existuje
21.01.2014 16:18:41 | poeta
Bojím se své žiletky,
když k šílenství mě doháníš.
Wow, opět jsem našel briliant. To je verš...
24.05.2013 22:29:07 | Truckle
A našel jsi tam, kde bych ani netušila, že se dá najít... :) Díky za návštěvu..
24.05.2013 22:34:49 | Sýkorka07
jujda fakt moc krásne,kkam se na tebe hrabu,,a na kluka je to upa supúer ,,eště sem nepotkala kluka ktery sklada basničky,.....tkže bych byla docela rada kdyby s,e si aspon psali jo? ldyž tk napiš vzkak jo a dávám ST
02.04.2009 09:48:00 | Lady_Mucik01
váhat můžeš, ale pokud jsi si jistá, jdi za svým cílem hned,než pohltí tě pochybností svět a ty zůstaneš na jednom místě stát, neboj, vždy na blízku je někdo,kdo tě má moc rád...
20.03.2009 13:22:00 | lovelienka