Jsem zkamenělý
rozjeté nářky
mi jen lehce
odrolily paty
šlapu po ambicích
každé nové minuty
bez rozpaků překračuju
mrtvá tělíčka vteřin
do srdce přes sluchátka
pouštím si temno
je zvláštní vidět
když stíny tančí
Nedívej se na mě
posílej své pohledy
kolem jinýho světa
nebo mě olízej jako známku
a vypadni
Je půl čtvrtý ráno
slunce je stále zapadlý
v nějaký obzorový putyce
neostříhaným nehtem
škrábu svý semeno ze stolu
vždyť víš
jaký to je
když nemáš plodný dny
jo, vim... skoro pořád
a neostříhaným nehtem dávám tip ("doporučí text ostatním") tobě i Aťanovi
14.06.2009 21:59:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Už mě nevotravuj s vymejšlením komentů... mně tvoje kousky tady na Literu furt připadají nejlepší.
19.03.2009 14:50:00 | Aťan
zdar, honziku...když stíny tančí - je to smutná podíváná, ale sou zasejc jinší situace, který tě činí šťastným, bo ne ? :-)
19.03.2009 14:17:00 | Alci
ST! je to působivé a myšlenkové. Verše se mi dobře četly, sem tam nutí k pozastavení.
18.03.2009 17:54:00 | NikitaNikaT.