...dej lidem vědět,on který to změní,je někde mezi davem
26.04.2009 09:55:00 | WAYWARD
Když člověk v sobě věci dlouho skrývá, začne to, za nedlouho, naň všecko padat, hůře se dýchá, srdce je víc než těžké... vypovídat se, mít přítele/lkyni, který/á umí poslouchat... toť jediná rada, či doporučení, a víš co je paradox... že někdy jsou to právě cizí lidé... nevím proč, ale to tak. Stalo se mi to a dodnes... mám tak přátelé. Jak jinak je poznad, když dopředu o nich nevíme a neznáme je.
24.03.2009 23:19:00 | NikitaNikaT.
Taky se takle cítím... je těžký se před každym pořád přetvařovat a dělat že se nic neděje, když se vlastně děje... ale uvídíš, všechno jednou skončí, i tvoje trápení...záleží jen na tobě jestli ten konec bude smutný nebo štastný... jinak je to moc nádherná básnička, fakt
23.03.2009 15:30:00 | Sýkorka07
...pokládám si stejné otázky...
22.03.2009 20:41:00 | blue
moje zbloudilá duše se ptá často stejně
20.03.2009 22:17:00 | zlomený a nanicovatý -__-
Nádherně napsáno, ale ty toužíš po nádherné lásce. Moc ti ji přeju, tvé nádherné srdce se moc souží. Cítím, že by si se milovanému rozdala. Věřím, že se dočkáš a budeš šťastna. Pa
20.03.2009 21:49:00 | Seanko
Pěkně napsáno, těch úzkostí máme a nevíme jak na ně.
20.03.2009 19:38:00 | Kapka
Tohle se mi moc líbí, protože i já mám ve svém srdci úzkost.. a nejen tu. Pěkný.. :o)
20.03.2009 18:21:00 | Jitinka