Prazvláštní zdá se býti tento svět
- plný bolesti, slz a trápení
a dřívě než zrodí se radosti květ
často hned upadá v zapomění...
Mou hlavu drtí zlosti myšlenek a slov -
avšak srdce naivníbýt zůstává.
Já nemohu tušit, kdy lehnu si v svůj rov
a co vše předtím mě očekává...
naivní srdce básníků
upadá často v deprese,
múza pošle pár veršíků
básník se opět povznese...
a díky za koment, potěšil...
26.03.2009 16:26:00 | nejsembásník