Zakletá duše

Mlčky ptám se já,
zda stojí zato žít.
Když má duše je prokletá
a poklad žití skryt.
Nač jen tu být,
když žít už mě nebaví.
Proč dále jít,
když boty mám děravý.
Srdce je na kusy,
tělo v bedně z dřeva.
Marné to shluky iluzí.
Ach já smutná děva.