Ten odraz v zrcadle
zničím.
Jedním prudkým rozmáchnutím
rozbíjím
v střepy. A kusy sama sebe
se odeberu pryč.
Do NEkonečna.
Vzdáleného, milostného opojení,
líbám Slunce v myšlenkách.
Doopravdy? Není.
Není.
Nevidíš. A nevnímáš,
kým jsem.
Kousek pravdy.
-nesmysly-
A život? Zbytečný.
zbytečný je, jen když si to připustíš... a co V*?.. kvůli němu se přei zbytečně cítit nemůžeš...?
25.03.2009 18:47:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Bolavá, chjojky... Venku svítí Sluníčko, běž se také projít, jako půjdu já... a třebas potkám miláčka :o)
25.03.2009 15:10:00 | NikitaNikaT.