Smutná duše bloudí světem
chvíli pěšky
chvíli letem
Smutná duše světem bloudí
staví lidi
úsměv loudí
Smutná duše má však smůlu
k smrti se ji každý bojí
A tak holka pěšky letem
dál bloudí tím smutným světem
Smutná duše svět smutně vidí,
snad se jí i ten smutek líbí...
tak až ho bude mít dost, maličká,
ať zaklepe u mých dveří, dušička... ;o)
To by bylo, aby ježibaba
úsměv té duši nedarovala! ;o)
17.10.2005 15:05:00 | Cecilka
Prodírám se houštím básniček, čtu, vážím, hodnotím, komentuji, ale je to vážně fuška - jednu oboduji, dvě nové přibudou. Sysifos hadr! Tahle se mi ale docela líbí.
17.10.2005 14:22:00 | JardaCH