Putování

Bezesná noc procházkou
mezi neutišenými Sakurami
dává mi moc
na okamžik objevovat

Z ničeho nic - Nemilovat
tápat mezi omamnou vůní
neznalých zítřků
Tvář sochy dlaněmi
slepě uhlazovat

bledá růžová tvář
hliněné křivky
uhasínající žár
mizející svatozář

tichý pláč
zalévající květy
Cestou mezi dvěma
Světy

Skládám origami
tisícero přehybů
vzpomínek

bloudím s rozevlátým
suknem
Nočním nebem
bez vypracovaných
náznaků...

S chladným pohledem
bez křídel
které jsou pouze
na příděl

Odlétá barokní andělíček..

Roztékám se
pod teplem
vonných svíček

při písních
květoucích Sakur
nevadí mi...
že nevdechli mi Duši

Srdce mi přesto
jak kastaněty buší
Asi uvěřím v nadějí
Poslední...

Ve chvíli polední
Snivé

Neplačtivé zbytečností...