Se srdcem sklíčeným
opouštím tebe
našim dnům nevšedním
zavírám nebe.
Byla jsem pro tebe
snad věcí pouhou
v tvém loži zmírala
po lásce touhou.
Dnes již vím
v co věřím nemůžeš dáti
nechám zas nachvíli
své srdce spáti.
však přijde ten pravý,
co srdce ze snů probudí,
v nitru bude hravý,
zas začne otáčet se osudí...
22.04.2009 12:37:00 | nejsembásník