Beznaděj

Smutek mou duši pomalu drásá,
milovník bolesti řekne si
ach to je krása.

Dlouhými drápy trhá mé tělo,
křičet bolestí nejde, ač by se chtělo.

Horká krev do země se vpíjí,
lidi bez povšimnutí mé tělo míjí,
jakoby neexistovalo...

Nevím co horší jest,
zda nevšímavost okolí či bolest
a strach z případného konce,
který se blíží,
útěchou mi je, že svědomí mě netíží...