Je to takové
předávkované ticho
umírající pro hlas
co už nikdy neuslyší
jsem tak nízko
že úplně všechno
co existuje
je vyšší
prohrabaný jako
výprodejní koš
zůstávám na místě
nemysli si že je výhra
žít v tom
co víš jistě
osahávám se
abych uvěřil
že jsem viděný
nemám hlad
nemám žízeň
i když zaživa zazděný
dýchám
a nenávidím
že stále ještě dýchám
Jo, takhle nějak vypadá poezie... Jestli tady někdo píše podobně jako ty, dej mi vědět, ...šoupnu ho mezi oblíbené.
07.05.2009 19:27:00 | Aťan
ten koniec by to chcelo opravit ale pači sa mi to...
07.05.2009 09:48:00 | Raziel PsyDearth Characith