Prázdná

Anotace: debilní báseň

Marnost nad marnost,
už mám toho dost,
až chytá mě zlost,
žádná budoucnost.

A všechna krása světa,
se už úplně vytratila,
a každá další věta,
smysl dávno ztratila.

Pamatuju čas, kdy ve štěstí tepalo,
nebo když se dny noci bolestí svíjelo,
však v dneštním svítání zas prázdný se zdá,
jak nejprázdnější diravá kapsa kterou kdo má.

Kéž to tak skončí,
není kam jít,
se mnou se loučí,
láska a cit.