Projídám se životem

V kaši z modročerné tmy,
s posypkou od světla z lampy.
Polykám beznaděj a všudypřítomné klamy,
zapíjím pálenkou z hanby.

Jsem tím svinstvem přejedená........

Ponížená, bez naděje počítám slzy,
zahanbená topím se v jeho výmluvách.
Konec přišel, nevím, nějak brzy
a cítím sarkasmus v omluvách.

........a naprosto otrávená......

Konec předchází začátek,
já, prostě, nechápu to.
Prokoušu se tím nazpátek
zase dolů, kde nesvítí světlo.

......A končím v citových křečích.......zpátky na začátku