Zahalím se do pláště
pláště černého,
toho večra
večera smutného
a do očí se ti podívám,
samím žalem umírám.
Nesmím se bát,
do očí se ti podívat.
A jen tam stát,
samím žalem tát.
Do toho pláště schovám se,
utěšovat nechám se.
Na nic víc už neptám se.
Nechte mě si pro sebe mrtvou píseň zaspívat.