Vzpomínky

Anotace: Už je to pár let co mi moji první lásku, "ukradla" paní Závist. Nechápal jsem, proč lidé pomlouvají a už vůbec jsem nepochopil, jak těmto věcem někdo může věřit, aniž by si ověřil fakta. Bolelo to ale čas rány zahojil. Šrámy na duši zůstali...

Lásko podívej, přešly dva roky...

Vím! Slyšel jsem ty kroky.
Ano. Vím! Přišel pozdní čas.
Já vím! Otázky nemusím klást.

Lásko podívej! Uběhlo pár let.
Neříkej! Jaký starý kmet?
Lásko podívej, přešlo pár chvil,
prosím, teď neříkej, že už jsem z číše pil.

Zvláštní. Přišly dva roky.
Byli jsme spolu a slyšeli ty kroky.
Drželi se za ruce a hleděli vpřed.
Nikdo netušil, že je tam veliký vřed.

Pak přišla rána a rozum stál,
v bahně jsem klečel a kdekdo se smál.
Ze vzdoru povstal jsem a bránil se Tobě,
Kdo za to může ať leží v hrobě!

A čas šel dál, ale pro mě se zastavil,
Není zlý svět a skoro jsem se popravil.
Teď žiju ale myslím a vzpomínám,
když přijde rok a přáníčko k jmeninám.