Anotace: nevím co říct...
Oči, co pálí, zalité slzami,
už na budoucnost nevěří,
Tvoje blízkost, příteli,
jak to je, prověří...
Jsi daleko a mé já pláče,
bolí, se Ti koukat do očí,
v šeru v mysli hráče,
stále pravdu netuší...
V blízkosti Tvého temného stínu
nemám sílu, ani se bát,
Tvé rozhodnutí klidně přijmu,
ať se stane, co má se stát...
tak smutné...Dušince své dáváš dosti zabrat...Usměj se, pomáhá to!Chce to čas!Přijde sluníčko uvidíš!
31.05.2009 17:08:00 | Mounkey
Smutku se věnuj a dopřej mu čas, ale ne moc dlouhý. Všechno, co z tvé básně cítím, je mi tak blízké... ale právě toto bylo otevření brány k mému největšímu štěstí. I když ti to možná nepřipadá správné a spravedlivé, věř tomu, že ti to otevírá dveře k něčemu, co naplní tvoje sny do nejmenších detailů. Tak jako i mně. Měj se ráda a smutek zahoď. Dopřej si čas na vyrovnání se změnami, ale přijímej otevřeně do svého života nové věci. Jsou to skvělé příležitosti, které si nemůžeš nechat ujít! :)
29.05.2009 21:34:00 | Ariella13
V životě, v lásce stane se ledacos... po špatném a smutném, mělo by přijít dobré a veselé... kéž je to pravidlo.
29.05.2009 15:31:00 | NikitaNikaT.