Ne opravdu, živote, nemáš zač....

Děkovat životu za každou slzu,
nedělám nic jinýho.
Koukám se ze srázu,
co je na tom krásnýho?

/Romantický pohled na sebevraha/

Děkovat životu za každou bolest,
děkuju bez přestávky.
Zkusím ty kudly v zádech nalézt,
a vrátím do přihrádky.

/Připraveny k dalšímu zabodnutí/

Děkovat životu a za co Bože?
Za to že neumím se smát?
Snad sama do sebe zabodnu nože,
aby se život nemusel namáhat.

/Ne opravdu, živote, nemáš zač/