Převozník

Anotace: Stará tvorba

Houpe se na loďce,
zlých řek pán,
šklebí se na chodce,
jimž život byl vzán.

Ten chladný výraz ve tváři,
když vyžaduje měďáky;
v zlých očích slepě zazáří,
když vyhazuje tuláky.

Stojím na kraji propasti,
hledám v ní útěchu,
v ruce svírám měďáky,
prohlížím je, bez dechu…

Noří své bidlo do mrtvé řeky,
vzbuzuje respekt i odpor.
Slyším jak na něj volám do dálky,
on přesto dál odráží vor.

Skáču dolů propastí,
končím s mojí hořkou jízdou;
jediné mám na mysli,
jen ať ty měďáky najdou…!