Anotace: ... ale jinak se snažím být pozitivní...
...
Pláčem a splínem dnešek nás uvítal
Život jak by se mi z plna hrdla smál
Noc stínů, můr a havranů skončila
Pocity... City... navěky zvěčnila
Má duše, mé srdce... zas černější jsou
Snad se i naučím sžít s tou tmou
Prázdnotou obklopen... naplněn...
Zas jen přežiju ten dnešní den...
...
19.06.2009 10:19:00 FrankB
hm... hniloba obycejnosti? Nemyslim ...a rad se za tohle dilko postavim... Nepotrebuju cist jen superexpresivni, hlubokomyslna filosoficka dila... Staci mi uveritelne lidske emoce...
19.06.2009 09:08:00 CorrimsonTom
Jakmile se v jedné básni sejdou slova jako duše, prázdnota, tma, splín, tak mi to začíná zavánět hnilobou obyčejnosti, ale proč psát něco nového, když takovýto koncept je již zaběhnutý a populární.
Však úplně bych tento plod nezatracoval, protože jiní se zaň třeba postaví, což by bylo správně, protože uměni by mělo podporovat pluralitu názorů.