Dnešek II
Dnešek II
...
Pláčem a splínem dnešek nás uvítal
Život jak by se mi z plna hrdla smál
Noc stínů, můr a havranů skončila
Pocity... City... navěky zvěčnila
Má duše, mé srdce... zas černější jsou
Snad se i naučím sžít s tou tmou
Prázdnotou obklopen... naplněn...
Zas jen přežiju ten dnešní den...
...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
hm... hniloba obycejnosti? Nemyslim ...a rad se za tohle dilko postavim... Nepotrebuju cist jen superexpresivni, hlubokomyslna filosoficka dila... Staci mi uveritelne lidske emoce...
19.06.2009 10:19:00 | FrankB
Jakmile se v jedné básni sejdou slova jako duše, prázdnota, tma, splín, tak mi to začíná zavánět hnilobou obyčejnosti, ale proč psát něco nového, když takovýto koncept je již zaběhnutý a populární.
Však úplně bych tento plod nezatracoval, protože jiní se zaň třeba postaví, což by bylo správně, protože uměni by mělo podporovat pluralitu názorů.
19.06.2009 09:08:00 | CorrimsonTom
