Oči rudé pláčem,
tělo v křeči zmítané.
Snažím se být rváčem,
ať smutek můj už ustane.
Dál bojovat se snažím,
i když pohltila mě tma.
Mé slzy na mých dlaních -
poslové smutku a zla.
Strašně bolí tenhle svět,
není o co stát.
Není proč závidět
a není proč si lhát.