Nesplnitelné

Pro tebe se probouzím,
kvůli tobě nemůžu spát,
skrz tmu ticha nic nevidím,
a nesmím se ti dát.

Mám špatnej pocit a o tebe strach,
vím, že rozplývám se v prach,
ten nebude v klidném hrobě,
vítr ho ponese daleko, možná, že až k tobě.

Ta bezmoc něco změnit,
srdce radostí plnit,
mi prý nepřísluší,
jak mohou být lidé tak hluší?

Cítím, že je všechno špatně,
i když si vzpomínám jen matně,
na včerejšek..

Celý se měním a upadám,
den za dnem se horším zdám,
natahuju ruku ke hvězdám,
že ji nějaká zachytí doufám.

Tak naivně na to čekám,
jen osud mi říká, "Budeš sám."