Capella..

Hvězdný prach dlaně rozrážejí
ani v trysku se nezahřejí
vnitra snad ruce žár pocítí
když k jedné z hvězd se stín můj řítí

Alfa Aurigae svítí zhůry
šťastnou volbou je noční můry
čtyřhvězda, jaké není páru
v souhvězdí Vozky, jenž svou káru

někde zas ztratil, ať ji hledá
koho ulapí, tomu běda
z hvězd Capella je nejblíž v cestě
skryju se v jejím žhavém těstě

aniž bych si své srdce ohřál
netopýřího štěstí dopřál
jsem jako led, nic nepomůže
z těla nezmizí husí kůže

z očí krystaly temně rudé
lidský vzhled zrak můj nenabude
tahleta hvězda rozumí mi
pálí.. až se mi ze rtů dymí