Anotace: ...
Jdu vedle těla,
už nevnímám.
Třesouc se celá,
život proklínám.
Kruté rány osudu,
bolest dána do vínku.
Už takto žít nebudu,
uchovám jen vzpomínku...
...na živé tělo...
-mrtvé zůstane pod zemí-
mluvit o smrti když člověk žije...moc nepomáhá...
přemýšlej o svém životě a zkus ho změnit tak abys mohla skutečně žít...
02.07.2009 16:34:00 | shakespeares
Až do čárky za slovem nebudu to byla celkem všední depkárna bez nějakého nápadu, ale ejhle, poslední tři veršové, tam se nápad objevil a možná by ti veršové stáli za osamostatnělé stání v jené miniatuře.
01.07.2009 17:04:00 | CorrimsonTom