Za polárnim kruhem (...pak...)

V myšlenkách zas kroužim
za polárnim kruhem
kde sbíhaj se vlci
s paradentózou
v dásních

Arogantní vítr
odtáhnul mi do korun baobabů
křídový papíry
s vodoznaky uprostřed
a dunivým smíchem se posmívá
dodnes
mým veršům


Vymazlený kapky deště
vpíjej se
mi do rukávů
ze kterejch jsem vzteky
ukousal knoflíky
a
spolykal je do slepáku


Nerozhodný zrnka písku
přesouvaj se
z břehů do bot
aby mi pak po vyzutí
udělaly bordel
v
životě


Nakousaný listy stromů
ševelej si
o budoucnosti
a
přitom maj žilnatinu
ucpanou parazitem

(zatracenej pocit smetí)

Vykloubený stébla trávy
podpíraj si
klasy klacky
a kořeny
jsou
zavázaný puntíkatými šátky
hypochondři

Pomatená křídla ptáků
vedou
zobák pod hladinu
kde utopěj ho
na dvě doby
a
pak přijde sběrač mrtvol
a
pak těla spálí v polární záři
a
pak prach rozfouká ten arogantní vítr
a
pak zas jekot v mojích uších
a
prázdno
a
pak
...



V myšlenkách zas kroužim
za polárnim kruhem
kde seděj vlci
se zubní
protézou