Anotace: Když je smutno a myšlenky se toulají..
V rozvalinách starých zdí
snad hřbitov
mezi vesnicemi
hromada sutin
a mezi nimi
náhrobní kámen rozdrcený
Jakoby chtěl říct..
jsem nikdo
v ničí zemi....
Na tomhle místě
budiž uložena
podivnou záclonou
zahalená..
možná tu je
možná není...
Prý Bohyně nebes
kdysi plná slunce
máma a milující žena
možná přání..
možná snění...
.
15.07.2009 11:18:00 Šerpík 1
Tvé myšlenky se zatoulaly do hodně smutných míst.
Byť nádhernou báseň poskládaly, raději veselá slůvka (co jdou přímo od srdíčka) u Tebe chtěl bych číst.
12.07.2009 20:03:00 uživatel smazán
mystické...první slovo co mě napadlo:)
12.07.2009 16:22:00 NikitaNikaT.
Co na to řéct... působivé, emoční, citlivé, tojímající a přitom tak hezky podané... chjo. ST! za skvělý obsah, který jen ztěží lze okomentovat.
11.07.2009 22:57:00 Zasr. romantik
Chtěl jsem Tě podpořit vzletnými slovy. Zjistil jsem, že bych přišel s křížkem po funuse. Tak jen souhlas s těmi pode mnou. ST a šup s Tebou do oblíbených.
11.07.2009 20:39:00 Indigo
Vůbec nebyla troufalost, že jsi vešla, naopak, s Tvým talentem to byla Tvá povinnost.Skvostná básen.