Kříž u cesty

Vede tam silnice
a alej kaštanů,
na kterých v září
plody zrají,
a hoří tam svíce,
jíž někdy po ránu
skřivani staří
píseň hrají.

Písnička truchlivá
nese se do polí,
tóny zní až k lesům,
k řece níže.
Kdo se k ní zadívá
uvidí v okolí
tyčit se k nebesům
malé kříže.

Stojí tu na mezi
pomníky ze žuly
a pestří motýli
je zde střeží.
Leží tu pod bezy
ti, jež zde zesnuli,
ti, co zde skončili,
co tu leží.

Po mokrých silnicích
tekla tma, pršelo.
Dívka se k klukovi
z všech sil tiskla.
Po dvou tří sklenicích
bylo jim veselo,
než znělo ze křoví
řinčení skla.

Motorka od chvojí
vletěla do kmene
a oči usnuly
hnedka vskutku.
Od těch dob zde stojí
ty kříže z kamene,
ty kříže ze žuly,
slz a smutku.

Vede tam silnice
a alej kaštanů,
na kterých v září
plody zrají,
a hoří tam svíce,
jíž někdy po ránu
skřivani staří
píseň hrají.