Nikdy, nic, nikde

Anotace: nepřekoná, co v srdci bývá psáno

Zas jednou těžké slzy tečou,
za nesmyslnost mou.

A kdybych své tělo,
každou drogou světa přeplnil,
nic z nich by nepřebilo,
ten cit, kdy v náručí tvém jsem byl.

A tak asi věčně trpět budu,
beze snů a doufání,
ve spánek ulehnu,
zapomenuté vzpomínání.

Tak zas jednou v té místnosti,
bez tepla lidského doteku,
nešťastník topí se v zoufalosti,
tiše a bez vzteku.

Beze slov, jen na tváři ulpěly,
smítka nevyřčených pocitů.
- Co nesmí na povrch.