Únava. Bez naděje na spánek
těšící neklesající víčka.
Těkají v rytmech
vířících srážek
narážek
v hlavě
přeplněno.
Rezignuji,
a vím, že ještě pár chvil bez
dalšího páru
rukou
pochopení
trojice úsměvů
a nebudu schopna samu
sebe
resuscitovat..
Ty rezignovat nesmíš, ani nemůžeš, jsi přece žena a ta si vždycky dovede poradit, věřím že dojdeš šťasně k cíli.
05.10.2010 19:59:00 | carodejka
Naděje umírá poslední :-)
28.08.2009 22:04:00 | Chancer