Kdy zmar láme vaz i kosti
kdy osud řve furt nemáš dosti.
Kdy marně hledáš vzduch
však dýcháš bahna puch.
Kdy moci pekla jdou do dveří
a v život už nikdo nevěří.
Kdy bolí v těle každý sval
s vesmírem celým jsi se rval.
Klidný je jen pohled dolů
skříň plná hladových molů.
..bez sil můžeme být..
však bez vůle snad nikdy!
..nech tělo polevit..
kéž doufání v tě bydlí!!
20.09.2009 14:58:00 | šuměnka