Tma za víčky

Tma za víčky

Anotace: ... když kamením je vystlána životní cesta...

Do duše něhy
navléklo se tělo
Do dlaní ukrylo
chvějivé srdce

Na cestě plánu
Vyhýbat se chtělo
Bolesti zlu a
uslzeným ránům

Však cesta klikatá
rozcestník otočila
A trním z růží
obstoupila cestu

Na duši něžnou
svízel zavěsila
A srdce roztloukla
na krvavou vestu

Pod víčka vsunula
černý pohled rán
Zápěstím dala
zkrvavený šrám

Co do slz padl

Navždy spolykán
Autor labuť, 09.10.2009
Přečteno 1301x
Tipy 114
Poslední tipující: Frr, hostmen, FairyLAdy, PIPSQUEAK, duska.pampeliska, Indigo, Vlk v rouše, bělásek, Shirai Yoshiro, poetická ilona, ...
ikonkaKomentáře (30)
ikonkaKomentujících (29)
ikonkaDoporučit (5x)

Komentáře

Píšeš tak nádherně, Labuťko... Díky.

05.01.2010 06:51:00 | duska.pampeliska

Tahle je další skvost ve Tvé sbírce...hm...děkuju za zážitek.

10.11.2009 15:22:00 | Indigo

Do duše něhy uzavírám klíček ke štěstí-malých drobných okamžiků...hm,hřeje hezky :-) Ilona

23.10.2009 00:13:00 | poetická ilona

Tak srdcervoucí? Až mám husí kůži.

20.10.2009 20:31:00 | Verule

Kdy už sakra někdo vynalezne požírač smutku a bolesti?
ST! :-))

18.10.2009 08:47:00 | poustevník Jirka

Moc hezká

15.10.2009 11:44:00 | Skalsky Pavel

Na "navždy" navlékám korálky z levandule,
a slzy vážu šaškovi do bambule... ;-)

14.10.2009 22:51:00 | Levandule

hej cesto, pod značkou utrpení
kluzká blátem, sněhem, ledy,
hej cesto strmá, přes kamení
veď mě, veď, již naposledy…
***
Jiří senior

14.10.2009 10:31:00 | j.c.

hm :(, vyparádený smútok
-st

13.10.2009 21:41:00 | Juraj Hrom

Poslední řádek mi vklouzl Omlouvám se nepatří tam :)

13.10.2009 20:13:00 | Veselý Drak

Do duše něhy
navléklo se tělo,
co všechno spolklo:
náhle ven z něj Z N Ě L O...

Pokorně s díkem za kamení,
které mu cestou v prachu zní

za novou klopýtáme vizí,
tepaje v srdcitouhy hloubi
sejdem se tam - co nejsme cizí,
tam, kde víra a láska se snoubí.
a prach cest jarem mi

13.10.2009 20:11:00 | Veselý Drak

Uf. Ta je depresívní. To je asi tím počasím.

12.10.2009 16:04:00 | jehlaspichlas

Komentíky mluví za vše.ST

11.10.2009 14:30:00 | Tanzania

Smutek vkradl se do mého těla,
srdce malé slzy roní,
duše náhle potemněla,
počasí mrazivě zvoní...

Kam poděl se úsměv,
co zbobí Tvojí tvář?
A řekni, kde je tá zář,
jakou jen ty oplýváš?

Proč dnes nehřeješ,
slzy tiše kolem zní,
proč člověk, o kráse,
někdy potají si sní...

Být štastný a milovat,
chce každý, kdo jen zná,
díky za Tvá dílka, slova,
že jsi vždycky svá...

... aj když Slunko nesvítí...

11.10.2009 14:06:00 | NikitaNikaT.

Musím se přidat, je to krásně smutné... :o))

11.10.2009 09:33:00 | mírně kousavý králík

životní cesta kamením vysypaná
jen duši zocelí do nadcházivších cest
pak "v bardu" o patro výš do milosti zvaná
silná i moudřejší pro znovuzrodný křest...

10.10.2009 17:54:00 | šuměnka

Konečně jsem pochopil, že horory začaly psát ženy... hi

10.10.2009 17:40:00 | zzlatý

moc pěkně napsané...moc!

10.10.2009 15:42:00 | Agniezka

*

děkuji..

10.10.2009 09:43:00 | Simísek

!!!

09.10.2009 23:23:00 | Bíša

Úchvatně napsané,těžké jako balvan ST

09.10.2009 21:39:00 | stravla

Působivě smutné.
ST.

09.10.2009 19:38:00 | Paulín

...Zas mě ouchvátila ta druhá čás , zdá se mi taková plnější a nebo mě více oslovila .
Ale celé to na mě působilo jako nějaký veliký obraz :
mocným , uklidňujícím dojmem .Jirka

09.10.2009 17:24:00 | kavec

světlo na očích...

09.10.2009 12:38:00 | enigman

kameny se v květy zpátky změní,
vrátiš se na cestu bez kamení ..

09.10.2009 11:24:00 | nejsembásník

zajímavé...

09.10.2009 11:04:00 | Radek.oslov.Šafárik

Když ono všemu nepříjemnému se vyhnout nedá.

09.10.2009 10:51:00 | Psavec

Umí i potrápit!:o))

09.10.2009 10:49:00 | střelkyně1

Chvějí se světla na náměstí,
chvěje se křehké lidské štěstí.
Chvějí se dny do tmy zapadlé
v tvém ozářeném zrcadle..

Nádherné verše, skvoSTné!

09.10.2009 09:26:00 | hašlerka

Jóó, život nejní peříčko,ale pořádná traverza
ST

09.10.2009 08:46:00 | Kars

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí