Jednou třeba už nebudem chtít mít se rádi

Jednou třeba už nebudem chtít mít se rádi

Anotace: Co vlastně skončí, když všechno jsme cestou dávno poztráceli..

Byl to ten večer co chtěla jsem si povídat


Řekni,
co cítíš, když dýchám a přeci nejsem živá
chladnu jak rána
a večer co večer
o trochu déle se připozdívá

Řekni,
co bude, co až zjistíme že dávno pozdě je
a jestli bude to hřát
až poslední blízkost
popadá v závěje

"Snažím se nevidět
to dávné, co ztratili jsme
a co jiní stále mají"

kolik jen tíhy unese zem?
kolik promarněných slov
a smutků co studí
...
a kolik my dva ještě unesem?
Autor Rozárenka, 18.10.2009
Přečteno 276x
Tipy 15
Poslední tipující: gallatea, Ollie, Isquieasuus, kokeš od pana krbce, WAYWARD, Bíša
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

čo keď.. čo keď... čo keď zistíme, že už je pozdě? tak to bolí... krásne napísané...

27.04.2012 13:52:53 | gallatea

Kdybych měla klobouk, smeknu nad smutnou nádherou pocitu utkaného z něžných slovíček... Nádhera! A nejen tahle Tvoje, líbí se mi, jak píšeš, přestože objevuju už jednou objevené :)
Strašlivě dlouho jsem tu nebyla (asi už jsem všechno vypsala), ale teď jsem si pročítala Tvoje moc milé komentíky (asi čtyři roky staré - děsí mě, jak rychle a jak moc člověk zapomíná!) a tak jsem si říkala, že se mrknu, co u Tebe nového... A ač to není zas tak úplně nové, je to moc krásné:)

01.03.2011 20:17:00 | Ollie

...když se ztrácí co pěkné bylo,je to to,co už se žilo
...je třeba sakypaky zabalit a naučit se znova žít ST

30.10.2009 09:54:00 | WAYWARD

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter