Lhostejný

Mažu básně,
mažu sám sebe,
bez bázně,
zevnitř to zebe.

Hledám dobrou pointu,
pro jednu další,
v zapálenym jointu,
myšlenky jen prší.

Jak tóny prostupují moje tělo,
lituju, že to není,
jak dřív se to mělo,
že snění není.

Den ze dne se proč ptát,
uvnitř neustále stejný,
nadormo na světě stát,
vůči sobě lhostejný.