Zmáčená bílým vínem
protančíš v setmění
notovým zápisem
ticha
(mezi potrhanými rty
růži bez okvětních lístků)
než poraněná
kuželem měsíčního světla
usneš v mlžnou nahotu
rozpadlého kanape
a ráno konečně zjistíš
že ten ubohý odraz v zrcadle
je v podstatě
tvoje lepší
já
jak dlouho už jsem tě nečetla a jak moc jsi se zlepšil...neuvěřitelné a vůbec ne smutné:) líbí líbí líbí a moc;)
04.11.2009 17:52:00 | Lizzzie