Pravdivá

V nedokončených větách
v prachu z oblak
a v mlze z mých slz
je odpověď bez tečky.

Ukřičené vykřičníky
čekající otazníky
/v mých očích/
a pak jen jedna osamělá tečka na rozloučenou.


V rozpáraných vzpomínkách
z kterých zbyly jenom nitě,
v sešívaných jizvách,
které nebolí
/jsou umrtvené/
jsou skryté tři roky života.

Stovky dní
po tvém boku
a stovky pochybností.
Pokrok střídá
úpadek
tvojí duše
a mých vizí o tvé bezchybnosti.

V nedokončených větách
v rozepsané sloce...
Na zašedlých fotkách
snímám naši minulost,
která se už nikdy nevrátí...