Udušeni chapadly brzkého rána

.....

Pošeptáno obnaženým kořenům
zimou ošlehaných dubů

.....

chapadla ranního rozbřesku
zas
utínají hvězdám svit
na rozdělaném plátnu
nekonečna
a apokryfního nebe
vpitého do mělké louže
beze dna


a prokřehlá kopyta pohublých
srn
tříští se o ostré okraje
falešných
stop
rozchozených zbloudilými dušemi
nočních životů
s podzimní příchutí

vydlabané dýně
ve tvaru
mrtvého Amora

Ráno přišlo moc brzy