Ticho

V očích už se naděje neleskne,
dlaní zacláním si unavený zrak,
příliš často se mi zasteskne,
a můj sen překryl zlý mrak.

Osamělá noc, jen vlny ticha,
i ve mně asi už jen ticho dlí,
dávno nezbyla mi žádná pýcha,
nejsem nic, jen trochu ospalý.

A kde je každý, proč všichni museli jít,
miloval jsem, měl jsem rád,
odpusťte, nevím, pro co žít,
chápu, není o co stát...

V tom stádu lidí, se jeden nepočítá,
a nelžete, každý tu svý místo nemá,
tak když den se dnem se sčítá,
ústa má jsou rázem němá.

Jen skrze oči,
najevo nikomu dávám,
přes sůl a vodu,
jak moc prohrávám.

Kde je teď naděje, sny a víra,
co dřív hluboko jsem nosil?
V hrudníku černá díra,
i já jsem kdysi hvězdy prosil.

A kouzlo života je pryč.