Padají slzičky na maskáče,
ale moc pozdě chlapec pláče,
na válku chtěl si hrát,
realitu teď musí znát,
kamarádi pomalu chladnou,
nadává na štěstěnu zrádnou,
kolik přátel jiným sám vzal,
už by se stěží dopočítal,
chtěl by od smrti metr dvojí,
vždyť ti druzí za lží si stojí,
na jeho straně pravda přec leží,
do konce života pochopí stěží,
že proti němu stojí jako on stejní lidé,
jestli mu vůbec čas na přemýšlení zbyde.
je v tom něco, ale mě to prostě příjde nějak chladné, hrozně neosobní, nevím proč. čistě jen můj názor :(
03.12.2005 11:17:00 | Nausika
Jej.. tak tohle mi zas připomíná, tak trochu (tak trochu víc),kamaráda... 100
02.12.2005 23:38:00 | BlackTangerine
Povedená. Moje oblíbené téma...
Dnes zabil, co bude dál?
Vždyť v dětství rád si na ně hrál,
když tehdy vraždil, tak se smál.
Dnes jeho srdce svírá žal.
Však zbraň neodložil a vraždil dál
a utrpení se jen smál...
Proč musíme si na vojáky hrát?
Proč nedokážeme už milovat?
Jsme banda odraná a jdeme dál,
za námi zůstává jen bolest a žal.
Však nás nedojme už nic,
voláme po boji, řvem z plných plic.
My jsme ti, co satan má je rád
a s chutí jdem se Bohu vysmívat.
Ó Bože, jak jsi mocný, tak zastav nás,
vždyť vše můžeš, tak zlam nám vaz...
02.12.2005 17:50:00 | Manik