Dne i nocí vzpomínám
na svůj život ubohý.
Vím, že jinou možnost mám,
ale strach mi ji nepovolí.
Kolik lidí vzpomene si
na ten život nicotný?
A kolik z nich je dobrých asi?
To se nikdy nedozvím.
Dnem i nocí vzpomínám
na své šťastné chvíle.
Vím, že duši uprodám,
ale strach mi smyčku váže.
Kolik přátel asi mám,
než spolykám ty prášky?
A komu z nich své srdce dám?
Z opravdové lásky?